Současnou podobu jihomoravské metropole a dalších měst a městeček ovlivnil nástup a rozvoj textilního průmyslu od poloviny 19. století. K předním německým továrníkům a obchodníkům židovského původu patřili členové rodin Löw-Beer, Stiassni a Tugendhat. První generace podnikatelů obvykle bydlela na dohled svých továren, ale jejich potomci se již stěhovali do vznikajících vilových kolonií ve zdravějších částech měst. Dělníci bydleli v přeplněných nájemních domech nebo v zaměstnaneckých koloniích. Za nejstarší vilovou kolonii v Brně považujeme Černá Pole, kde si od přelomu 19. a 20. století stavěli nejen textilní podnikatelé své výstavní rodinné domy. Další vily textilních magnátů nalezneme v brněnských Pisárkách, ale také ve Svitávce či Brněnci-Půlpecnu. Dělníci a úředníci bydleli často nedaleko továrních areálů, např. v okolí ulice Cejl (dodnes pejorativně nazývaného brněnský Bronx) nebo v nově postavených zaměstnaneckých koloniích v Brně-Jundrově či v Jimramově. Továrníci a dělníci, vily a zaměstnanecké domky, představují dva odlišné světy, které ale v Brně byly od sebe vzdálené slabou půl hodinku pěší chůze.
Přednášející: Petra Svobodová
Místo konání: Studijní a dokumentační centrum Norbertov
Mediálním partnerem akce je institut Pro Památky.
